Navigace

Obsah

Stránka

  • 1

Brod nad Tichou
Obec Brod nad Tichou, charakterizovaná ušlechtilou stavbou kostela sv. Jakuba, vybudovanou na starém hradišti, je z historického i turistického hlediska velice zajímavá.
První zmínka sahá až do roku 1243 od Vítka, pocházejícího pravděpodobně z vedlejší větve jihočeských Vítkovců, s nimiž ho spojoval i erb pětilisté růže.V roce 1379 je lokalita prvně nazývaná městečkem.
Podle dosavadní literatury byl buďto roku 1427 nebo až roku 1431 (toto datum je uváděno častěji) Brod i s hradem zničen křižáky za výpravy proti husitským Čechám. Po starém brodském hradu se zachovalo pouze nízké, místy strmé návrší, poničené mnoha druhotnými zásahy. 
Mnohem významnější památkou je kostel, zasvěcený patronu poutníků sv. Jakubu Většímu.
Jeho románský, případně raně gotický předchůdce stával podle pověstí ještě výše východním směrem od současné stavby. V kostele, se jednou ročně konají česko-německé poutní mše.
Na kostel navazuje rozsáhlý hřbitov. Jižně od něho stojí barokní fara, která je někdy mylně považována za pozůstatek hradu nebo později tvrze.
Rozměrná obdélná náves, kolmá na hradiště s kostelem, je patrně pozůstatkem náměstí starší velkorysé lokace. V pozdějším období, kdy význam lokality opadl a stará stezka byla poněkud odkloněna vznikla ulicová zástavba pří dnešní silnici.

Brod nad Tichou
Obec Brod nad Tichou, charakterizovaná ušlechtilou stavbou kostela sv. Jakuba, vybudovanou na starém hradišti, je z historického i turistického hlediska velice zajímavá.
První zmínka sahá až do roku 1243 od Vítka, pocházejícího pravděpodobně z vedlejší větve jihočeských Vítkovců, s nimiž ho spojoval i erb pětilisté růže.V roce 1379 je lokalita prvně nazývaná městečkem.
Podle dosavadní literatury byl buďto roku 1427 nebo až roku 1431 (toto datum je uváděno častěji) Brod i s hradem zničen křižáky za výpravy proti husitským Čechám. Po starém brodském hradu se zachovalo pouze nízké, místy strmé návrší, poničené mnoha druhotnými zásahy.
Mnohem významnější památkou je kostel, zasvěcený patronu poutníků sv. Jakubu Většímu.
Jeho románský, případně raně gotický předchůdce stával podle pověstí ještě výše východním směrem od současné stavby. V kostele, se jednou ročně konají česko-německé poutní mše.
Na kostel navazuje rozsáhlý hřbitov. Jižně od něho stojí barokní fara, která je někdy mylně považována za pozůstatek hradu nebo později tvrze.
Rozměrná obdélná náves, kolmá na hradiště s kostelem, je patrně pozůstatkem náměstí starší velkorysé lokace. V pozdějším období, kdy význam lokality opadl a stará stezka byla poněkud odkloněna vznikla ulicová zástavba pří dnešní silnici.

Pohled na ves.

Pohled na ves.


Stránka

  • 1