Historie

Skomírající význam Brodu byl alespoň trošku posílen, když v roce 1892 získal vlastní železniční zastávku. V roce 1788 měl 59 popisných čísel a roku 1890 již 69 domů se 430 obyvateli. Nejvíce obyvatel dosáhl dle sčítání 1930: 480 v 91 domech. V roce 1950 už jich bylo jen 265, v 73 domech a to ještě patřil k těm šťastnějším obcím. Podle jednoho z posledních sčítání (1991) má obec 223 obyvatel v 57 domech. Od roku 1850 je samosprávnou obcí. Jen v letech 1980–90 byl osadou Plané.

Poprvé je farní ves Brod zmiňována v souvislosti se svým feudálním pánem Vítkem v roce 1243. Známe i další brodské vladyky, a to Bedřicha (1308, „de prukke“), Dluhomila a Bedřicha (1316 nebo 1319, „de Brodow“, kteří společně se Ctiborm a Oldřichem z Chodové Plané zavraždili Ctibora z Volfštejna) a některé další. Jako poslední s přídomkem z brodu či Brodova je uváděn roku 1370 Pešek z Brodu.

V roce 1379 Brod, poprvé již uváděný jako městečko s farním kostelem a tvrzí, vlastní Anna z Volfštejna. Roku 1395 následuje Jetřich z Gutštejna a 1414–1425 Jindřich z Elsterberka. Ten v roce 1431, když křižáci důkladně vyplenili Tachovsko a Brod vyhořel a vyvražděn byl (prý to bylo známé středisko sympatizantů s husity), už nežije, jen jeho vdova. Roku 1437 již Brod patří k Plané, ale 1519 je zase oddělen jako panství Jiřího ze Žeberka, aby byl tímto roku 1525 prodán Štěpánu Šlikovi, čímž se opět ocitá ve spojení s panstvím Planá. Prameny z 16. stol. se o již v 15. stol. vypálené tvrzi (později snad opravované) nezmiňují. Jako městečko je Brod naposledy uváděn roku 1757.

Z pozdějších významnějších osobností jmenujme Josefa Lindnera, který byl 1848 zvolen za poslance říšského sněmu, nicméně nikdy jím pořádně nebyl (protože císař nechal tento sněm rozpustit už v roce 1849). Také selský synek Anton Wutschka to dotáhl daleko, když se stal radou státního účetního úřadu.

Farní kostel v Brodu je zmiňován v roce 1384. Gotického stáří i provedení jsou presbytář se sakristií, loď byla v současné podobě dokončena (1683) jako barokní. Od počátku patřil křížovníkům (alespoň co do duchovní péče), a to až do roku 1427. Později se i tady usídlili evangelíci (1571). Z jejich kněží zejména vynikl Mgr. Zacharias Theobald (1595–1615), matematik, astronom a dějepisec. Od roku 1624 ale začíná protireformace a místní kněží jsou už pak zase katolíky. Matrika se vedla teprve od roku 1634.

O škole se starší dějiny nezmiňují, ale v letech 1640–1658 zde působil učitel Blasius Eckert. Krom 17. století jsou další učitelé v Brodu víceméně známi, zejména učitelský rod Huska (Houska?), vyučující zde nepřetržitě od roku 1810. Proslul zejména Michl Huska (1855–1891), výtečný učitel, zejména ale široko daleko skvělý hudebník. Z dalších údajů o škole víme, že v roce 1803, byla v podkroví školního domu zřízena mansarda, takže vznikl další pokoj k užívání. V roce 1855 začala být vedena školní kronika, takže víme, že roku 1875 navštívil školu školní inspektor a se stavem budovy byl nespokojen, takže byla v letech 1875 – 1876 postavena zcela nová školní budova. 13. listopadu 1876 se konalo slavnostní otevření budovy. Od 1. října roku 1893 byla škola dvojtřídní a dokud neměly jejich obce vlastní školu, nezbylo dětem z Klíčova, Kočova, Ústí a Vysokého Sedliště než dojíždět právě sem.